Ježíšova smrt
Ježíš věděl, že vše je již dokonáno; a proto, aby se až do konce splnilo Písmo, řekl: „Žízním.“ Stála tam nádoba plná octa; namočili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k ústům. Když Ježíš okusil octa, řekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.
Poněvadž byl den přípravy a těla nesměla zůstat přes sobotu na kříži – na tu sobotu připadal totiž velký svátek – požádali Židé Piláta, aby odsouzeným byly zlámány kosti a aby byli sňati z kříže. Přišli tedy vojáci a zlámali kosti prvnímu i druhému, kteří byli ukřižováni s ním. Když přišli k Ježíšovi a viděli, že je již mrtev, kosti mu nelámali, ale jeden z vojáků mu probodl kopím bok; a ihned vyšla krev a voda.
A ten, který to viděl, vydal o tom svědectví, a jeho svědectví je pravdivé; on ví, že mluví pravdu, abyste i vy uvěřili. Neboť se to stalo, aby se naplnilo Písmo: ‚Ani kost mu nebude zlomena.‘ A na jiném místě Písmo praví: ‚Uvidí, koho probodli.‘
Jan 19:28-37
Evangelista Jan chce své čtenáře zaujmout jednou věcí, která se v našem dnešním příběhu o smrti Ježíše Krista několikrát opakuje: aby se naplnila Písma. Zeptáte se, proč to tak zdůrazňoval? Zvláště, když víme, že psal lidem, kteří Starý Zákon skoro vůbec neznali. Ale právě o to jde. I lidé jiné kultury, než je ta židovská, mají slyšet, že Ježíš Kristus žil věrně až do své smrti pod autoritou Písma svatého, tedy spisů svědčícím o živém a milujícím Bohu. Proč je to důležité? Protože víra lidí Malé Asie, tak jako nás dnes, se má o toto opírat. Hospodin je věrný, a zvěst o Něm nepodléhá žádným společenským změnám. Je stále aktuální, stejně jako je neměnná, a proto pevná. Teď, když americký prezident mění své názory každý den, si to můžeme o to více uvědomit, jak je to důležité pro náš vnitřní pocit stability a bezpečí. Dokonce Boží Syn, píše Jan, - tak jako například náš Jan Hus či Jan Amos Komenský, - plně respektoval Písmo. Proč bych se to neměl učit já? To je věc prvá.
Ta druhá na to okamžitě navazuje: Pán Ježíš dokonává – dokončuje své dílo. Smrt na kříži pro něho znamená naplnění jeho poslání. Jan nás informuje, že jeho smyslem bylo oslavit jeho Otce v nebesích. Zvláštní, viďte? On ale věděl, proč dobrovolně tuto cestu až do konce podstoupit. Chtěl vyzdvihnout a co nejvíce zviditelnit, jak nás má všechny jeho Otec Bůh nesmírně moc rád. Dokonce nás má rád natolik, že se vzdal toho nejcennějšího: svého milovaného Syna. Hlava nám to nebere, ale srdcem to můžeme více zacítit. Syn se vydává až do krajnosti této Otcové lásce směrem k nám lidem, aby každý z nás mohl toto historicky i spirituálně zahlédnout při pohledu na jeho smrt na golgotském kříži, svědčí nám evangelium Janovo.
Vše ostatní v našem příběhu má potvrdit, že skutečně zemřel. Zřejmě kvůli některým vlivným pohanským učitelům, kteří spekulovali, jestli Ježíš na kříži vůbec skonal. Ano, zemřel, protože ze srdce vytekla krev a voda, lékařské potvrzení smrti každého člověka. Proto nebylo nutné lámat Ježíši nohy, aby se rychleji udusil. Je zajímavé, že jinak citlivý Jan, jde ve svém svitku u svých pozorných čtenářů až do takových detailů popisu mučednické smrti, kterým to zajisté nebylo, tak jako nám dnes, nikterak příjemné si to blíže představovat. Smrt Božího Syna byla tedy potvrzena nejen profesionálními římskými vojáky katy, ale také samotným evangelistou, který byl jako jeden z jeho učedníků přítomen.
Poslední, o co Janovi jde je, abychom uvěřili. Čemu? Že je Ježíš Kristem, skutečným Zachráncem světa, Synem Božím, a abychom skrze tuto víru měli život v jeho jménu. Kristus v překladu znamená Pomazaný, a to ve smyslu pomazaný olejem, který symbolizuje Božího Ducha, který zmocňuje ke konkrétnímu Božímu povolání. Kristus tedy významově znamená: Bohem povolaný Vykupitel, jak se také překládá běžné izraelské jméno Ježíš. On je Vykupitel Pomazaný, Ježíš Kristus, Spasitel poslaný od Boha pro náš naplněný život v jeho jménu, tedy pod jeho deštníkem ochrany a požehnaní. Kdo uvěří, že Ježíš je Božím Synem a přijme Ho za svého Spasitele, dostává se pod jeho vliv a Boží láskyplnou moc. A to si člověk nemůže nikde koupit, dokonce ani kdyby neřešil žádné finance.
Vždycky jsem sobě i svým blízkým v rodině říkával, že není nic důležitějšího, než aby byl Bůh Pánem našeho domu. Jinými slovy, abychom Mu na prvním místě zcela patřili a učili se Ho celý život respektovat a ctít. Viděl jsem to jako chlapec v několika rodinách a nadchlo mě to natolik, že jsem se pro to se svojí manželkou z celého srdce rozhodl. Proč nejít přímo ke zdroji, když nám v mnoha svých zaslíbeních nabízí to nejlepší, co si nemohu nikde jinde koupit, ani získat? Proč se honit za větrem? Dej nám Bůh moudrost a otevřené srdce. Ježíš zemřel, abychom my mohli žít.
Děkujeme, Hospodine, za Syna Božího, který se vzdal všeho, aby nám ukazoval na Tebe, Dárce veškerého života. Prosíme, smiluj se nad námi. Ke Tvé veliké cti a slávě! Amen.